Jan Blažej Santini-Aichel

Snad žádná umělecká činnost se nezapsala do podoby českých zemí tak hluboce jako barokní stavitelství. Díla stavitelů obohacují podobu našich měst a vesnic. Dávají krajině originální rytmus a harmonii. Mezi osobnosti, které výrazně překročily horizont své doby patří nesmazatelně architekt, zakladatel barokní gotiky Jan Blažej Santini-Aichel (dále také Santini). Jeho osobnosti a dílu jsou věnovány tyto stránky.  Děkujeme všem, z jejichž podkladů jsme mohli čerpat. Na prvním místě pak Prof. PhDr. Mojmíru Horynovi za hluboké inspirační zdroje a prameny poučení. 

Informace a texty na těchto stránkách jsou pouze rámcové a mohou být na základě Vašich osobních zkušeností a znalostí doplňovány či rozšiřovány. Obsah zde by měl být stejně tak pestrý a smysluplný jako je samo dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichela.

Odpovědi na dotazy

Paní Lenka, 4. 11. 2019
U nás ve Vyklanticích je kostel sv. Jana Nepomuckého, kterému se dle nějakých pramenů přisuzuje také "Santiniho autorství". Mohla bych poprosit o Váš názor?

doc. PhDr. Jiří Kotalík CSc.
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Vyklanticích je nepochybně zajímavým příkladem vrcholně barokní architektury od neznámého mistra navazujícího na J. B. Santiniho a K. I. Deintzenhoffera.

V literatuře dlouho figurovala kaple i zámek jako dílo K. I. Deintzenhofera a tato atribuce prof. Koreckého byla převzata i do Seznamu kulturních památek vydaných AV ČR.

V souvislosti s provedeným stavebně-historickým a archivním průzkumem, jehož autoři jsou Mojmír Horyna a Pavel Zahradník je zřejmé, že Santiniho autorství je pravděpodobnější. Formulace z průzkumu, citované v zaslaném textu jsou přesvědčivé. Stavba nese neklamné rysy Santiniho koncepce a tvarosloví (hlavice pilastrů, oválná okna). Pozoruhodné je zejména geometricky rafinované formování půdorysu na složitém průniku tvarů. Analogií mohou být některé Santiniho drobnější církevní stavby, zejména kaple při zámku v Chlumci nad Cidlinou.

Skutečnost je, že šlo zřejmě o starší Santiniho projekt z let 1721-2, kdy se výstavba kaple zamýšlela, realizovaný některým polírem po Santiniho smrt. To byla vcelku obvyklá praxe vzhledem k tomu, že Santini byl velmi plodný zejména navrhující architekt a jeho návrhy realizovali různí stavitelé např. Morazzi, Klíčník, Kaňka, či T. Haffenecker. Pro Harrachy sice nikdy nestavěl (ti zaměstnávali ve Vídni Martinelliho a Hildebrandta), ale korespondence o plánovaném vysvěcení roku 1722, 1728 a 1729 mezi hrabětem Janem Jáchymem Harrachem s biskupem Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic a želivským opatem mnohé naznačuje, protože pro oba Santini pracoval. Na Santiniho by ukazovalo i sochařské vybavení od některého z Braunových žáků. Současný zámek nese též zřetelné rysy Santiniho rukopisu jako mansardovou střechu a tvarování říms. Kaple sv. Anny je pozdější a spíše už pod vlivem mladšího Dienzenhofferova.

I když Santiniho autorství není explicitně uvedeno v Horynově monografii i poslední syntéze barokní architektury od Petra Macka, považuji Santiniho autorství za velmi pravděpodobné. Neexistuje sice konkrétní pramenný doklad tohoto autorství, ale vyplývá z architektonického rozboru a možných historických a dobových souvislosti. Je to Santini s malým otazníkem a velkou pravděpodobností.

 

Pan Jan, 19. 10. 2019
Dobrý den, dnes jsme byli v Novém Hrádku, a překvapilo mne, že se píše (mapy.cz i wiki), že kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn r. 1723 podle plánů Jana Blažeje Santiniho. Je to jeden z případů jemu nesprávně připisovaných kostelů?

doc. PhDr. Jiří Kotalík CSc.
Kostel v Novém Hrádku není uváděn ani M. Horynou ani P. Mackem. Kde se atribuce vzala, netuším. Soudě podle fotografií jde o stavební úpravu starší raněbarokní jednolodní stavby z věží z doby kolem r. 1690. Přestavba z let 1721-23 souvisela zřejmě s pořízením nového hlavního oltáře. Týkala se zejména úpravy presbytáře, nově tvarované římsy v chóru, rozšíření oken a úprav korunové římsy a portálu s chronogramem 1623. Santini není vyloučen. Nasvědčovala a by tomu kvalitní výzdoba z okruhu Braunových žáků eventuálně i Brandla ( viz. Pacák a Rohrbach doložení v Opočně) i region, kde Santini působil. Pokud by patronem fary byl hrabě Kolovrat Krakovský či Colloredové, kteří Santiniho zaměstnávali, byla by pravděpodobnost ještě větší.

 

Paní Helena, 17. 10. 2019
V reakci na zájezd Putování za Santinim, který se uskutečnil dne 12. 10. 2019.

"Dobrý den! Pomalu se vzpamatováváme z úžasného zážitku na vašem výletu. Bylo to jako sen, ze kterého se člověk nechce probudit. Kostelíček v Deštné byl neuvěřitelný a v Rychnově taky. Je to s vámi čím dál krásnější, už se těšíme na další. Moc děkujeme, že nám umožňujete zúčastnit se."

 

Paní Anna, 30. 1. 2019
Dobrý den, posílám zajímavý kostel od kamaráda křížovníka, který právě nastoupil na faru do Boru u Tachova a má pod palcem pár kostelů. To by mne zajímalo, zda je to Santini…

"Dnes jsem byl kvůli zvonům v Damnově. Je to kostel, který má být kulturní památkou a je připisován Santinimu, protože on stavěl kladrubský klášter. Dnes je prostý, jelikož byl notně vykraden, ale má výbornou akustiku. Loď je defacto jedna velká kupole. Kupole je dřevěná."

Ing. Petr Macek, Ph. D.
Dle mého názoru se téměř s určitostí nejedná o stavbu spojenou jakkoli se Santinim. Otázkou je již značný rozptyl v doposud tradované dataci. Někdy uváděný rok 1730 se mi nezdá pravděpodobný. I kdyby ale stavba vznikla v této době, stalo by se tak dlouho po Santiniho smrti. Navíc objekt nemá žádné znaky Santiniho osobitě vyhraněné architektury, a to ani v podobě, kterou by pozdější provádějící stavitel částečně pozměnil, či deformoval. Více informací zde. [PDF; 2,5 MB]

 

kunc sanitni

 

V sobotu 3. 6. 2017 jsem opět prováděli zahraniční (slovenské) turisty po Santiniho památkách na Moravě. Zájezd pořádala Cestovní agentura Gabriely Murínové.

Dobrý den, pani Murínová, chcela by som podakovat za vynikajúco pripravený výlet "Santini" ba by som povedela, az nadštandratný, vdaka vynikajúcim sprievodcom - odborníkom, duchovným predstavitelom navstivených lokalít, ako aj celemu organizačnému zázemiu, aj Marcelke. Velká vdaka!!! Ak by ste plánovali dalsie pokracovanie po stopách Santiniho - velmi rada sa zas pripojim, bolo to jednoducho UZASNÉEEE, V.Wallnerova

Dobrý deň pani Murínová, Santiniho moravský okruh bol úžasný, bol som unesený výkladom českých sprievodcov, výbornou organizáciou, množstvom informácií o architektúre, histórii, náboženstve, umeleckých dielach, unesený krásou a genialitou videného a v každom navštívenom mieste srdečným privítaním miestneho predstaveného. Klobúk dolu pre Vás za tak nádhernú akciu a neopísateľný zážitok. Všetko dobré želá a ďakuje
Ján Štulc

ing.arch. Ivan  Gürtlert, čtěte zde

 

Jaroslav Kadlec, Havlíčkův Brod: Je kaple sv. Anny v Panenských Břežanech přístupná nebo je stále v rekonstrukci?
Kaple v Panenských Břežanech je stále v rekonstrukci. Její slavnostní otevření je naplánované na 17. 11. 2016.

 

dopis-kratsi

 

Ivana Rutarová, Třebíč: Ráda bych se zeptala, zda kostel ve Větrném Jeníkově, s jehož stavbou se začalo v r.1720 /a eventuálně zámek ve Větrném Jeníkově/ byl též stavěn G. Santinim. Každopádně dle údajů, které mám k disposici zde pracovali stavebníci /políři/, které G. Santini povolal z Itálie k dostavbě kláštera v Želivu.
Kostel ani zámek ve Větrném Jeníkově není v dokumentaci Santiniho staveb uváděn a ani není uváděn v žádné další souvislosti. Santini pouze projektoval pro opata Hlínu v Želivi nový kostel a jeho plány předal 6. června 1714. Jeho výstavbu řídil stavitel Jan Jakub Vogler z Kutné Hory. Kostel byl vysvěcen v roce 1719.

 

V sobotu 13. 6. 2015 jsem poprvé prováděli zahraniční (slovenské) turisty po Santiniho památkách na Moravě. Zájezd pořádala Cestovní agentura Gabriely Murínové.
Dobrý večer, pani Gabika, chcem sa Vám poďakovať za úžasný zájazd po stopách Santiniho. Už samotný nápad na tento okruh bol skvelý a výber ľudí, ktorí nás sprevádzali celý deň a vynikajúcim výkladom nám doplnili naše "chabé" vedomosti o tomto architektovi, bol ešte lepší. Čerešničkou na torte bola možnosť zakúpiť si neuveriteľne skvelú publikáciu o Santinim. Ďakujem a želám ešte veľa takýchto výletov. Alena (převzato ze serveru www.jednodenne-vylety.sk)

 

Václav Slavíček, Kladno: : Navštívili jsme lovecký zámeček Kolovratů Diana. Je to opravdu Santini? Ve vašem přehledu jsem jej nenašel.
Lovecký zámeček Diana, je sice na stránkách Kolowratů doměle uváděn jako dílo Santiniho. To by odpovídalo jeho činnosti pro nedaleká klášter v Kladrubech a také pro hraběte Kolowrata (palác v Praze). Pan Mojmír Horyna ho však ve svých seznamech neuvádí a tak jde pravděpodobně o dílo některého ze Santiniho následovníků.

 

Petr Vopálka: Narazil jsem na Vaše stránky přes článek vydaný na idnes.cz. Měl bych na Vás dotaz. Mám tetu, nyní je jí již přes 90 let, která se starala o kostel v Podskalí (Chrast - Pardubicko). Kolikrát mi říkala, že ten kostel má spojitost se Santinim, ač není slavný jak Zelená hora ...  Nenašel jsem na Vašich stránkách tuto informaci ... Chtěl bych se zeptat, zda nemáte nějaké informace o tomto kostele, příp. zda tam ta souvislost je?
Kostel Nejsvětější trojice v Chrastu u Crudimi postavil Santini před rokem 1720 pro stavebníka Jana Adama z Mitrovic biskupa Královéhradeckého. Původní kostel vyhořel v roce 1709 a pak byly jeho obnovou pověřeni místní stavitelé. Santini přichází před dokončením stavby a zásadně mění a upravuje jeho disposici. Stejným způsoben zasáhl také do úpravy tamního zámku. Mělo by to být vidět i na tom že průhledem hlavní branou zámku by měl kostel tvořit pohledovou dominantu.

 

Milada Hromadová, Nové Město n. M.: Putování za Santinim po západních Čechách.
Chtěla bych vám poděkovat za možnost strávit krásný a zajímavý víkend při Putování za Santinim III. S kamarádkou jsme s zúčastnily poprvé, ale jsem přesvědčena, že ne naposledy. Získaly jsme spoustu nových poznatků o životě a díle geniálního Santiniho. Pro mně samotnou byly největším zážitkem Kladruby. Jsem vystudovaný stavař a moji srdeční záležitostí byla vždy gotika. Barokní gotika Santiniho, to nádherně odlehčené baroko ( viz kladrubský oltář) opravdu povznášející malého člověka vzhůru, mně nadchlo. Ještě jednou díky za perfektně připravený zájezd. Těším se na setkání na nějaké další cestě.

 

JUDr. Hana Andělová, Havlíčkův Brod: Poděkování za zájezd Putování za Santinim III.
K našemu zájezdu do Západních Čech říkám jediné - super! Dělala jsem přes 30 let průvodce tak vím, o čem mluvím. Co bylo nejpozitivnější? - množství velmi zajímavých informací od pana Růžičky a nepochybně vybraných, průvodců na objektech - vše podáno lidsky a srozumitelně - čas ! - možnost prohlížet si podle libosti a do detailu - možnost vidět pro normálního návštěvníka neviditelné - možnost focení - dobrá organizace celého zájezdu, kdy všechno bylo v poklidu. Co byl největší zážitek? Pro mě - kaple v Mladoticích a pan starosta ... Celkem - fakt super.

 

Roman K., Praha: Dobrý den, měl bych dotaz týkající se Santiniho staveb v zahraničí. Existuje i seznam staveb mimo území České republiky.
Jan Santini Aichl, ač italského jména byl už třetí generaci Čech. Vzhledem k charakteru jeho práce pro církevní řády působící Čechách a bohužel ke krátké době aktivní činnosti / pouhých 26 roků / nedostal příležitost k působení mimo území tehdejších zemí české koruny. Mimo území ČR tedy žádnou jeho stavbu nenajdete.

 

Vlastimil Beránek: Dobrý den, při plánování cesty po severozápadních Čechách jsem narazil na augustiniánský klášter v Dolním Ročově poblíž Loun. Na jeho přestavbě se podílel i Santini, údajně projektem kostelní věže a kaple. Dochovalo se zde něco z jeho práce, nebo vše vzalo za své při pozdější přestavbě dle Dientzenhoferových návrhů?
Dobrý den, máte dobré informace. V Dolním Ročově, v letech 1715 - 18 Santini projektoval a dozoroval 14 pomocníků při stavbě věže klášterního kostela kaple a hřbitovních ambitů. Podrobně M. Horyna Život a dílo Santiniho, str.315. Bohužel s těch staveb moc nenajdete, částečně byly odstraněny při přestavbě v letech 1746-8.

 

Lenka Pešková, Kochánov: Je pravda, že r. 1723 přistavěl hrabě Jan Ugart barokní zámecké křídlo ve Velkém Meziříčí podle návrhu Jana Blažeje Santiniho? A zároveň je to jediná zámecká stavba Santiniho na Moravě?
V roce 1723 postihl velkomeziříčský zámek rozsáhlý a ničivý požár, při kterém bylo poničeno mnoho gotických a renesančních architektonických prvků. Tehdejší majitelé hrabata Jan a Františe Ugarte se proto pustili do přestavby, a to v barokním duchu. Vzniklo nové vnitřní křídlo s portálem a typickou barokní dispozicí. Stavba byla dokončena v roce 1733. Hlavním stavitelem byl Ferdinand Václav Špaček z Prahy. Některé detaily stavby ukazují na typické santiniovské vlivy, a to dost přesvědčivě. Účast samotného Jana Santiniho však současní odborníci prakticky vylučují, spíše se podle nich jedná o to že jeho napodobitelé (nebylo jich málo) se nedokázali ve své práci vymanit z jeho vlivu. Přestože vliv Santiniho na architekturu byl velký, např. přestavba zámeckého vstupního křídla ve Velkém Meziříčí, vnitřní výzdoba zámecké kaple v Křižanově (provedl ji jeden z jeho pokračovatelů) či zámeček Hamerníky, není jeho autorství u žádné zámecké stavby na Moravě doloženo.

 

Ondra, Brno: Hrozně by mě zajímalo, kde je Santini pohřbený, nebo jak to s ním vlastně dopadlo. Pátral jsem na internetu ale nic jsem nenašel. Chtěl bych totiž navštívit jeho hrob a vzdát čest tomuto geniálnímu architektovi. Děkuji za jakoukoliv odpověď. 
Santini byl pohřben ve filiálním kostele sv. Jana Křtitele v Oboře na Malé Straně. Kostel byl koncem 18. století zrušen a zbytky stavby včleněny do Malostranské zástavby.

 

Kateřina Kvasničková, Úterý: Dobrý den, stále narážím na nejednotnost v názoru na autorství Santiniho kaple zasvěcené sv.Vojtěchu a Václavu v Ostrově u Stříbra, západní Čechy. Máte vy na to nějaký názor? 
Kaple sv. Vojtěch v Ostrově u Stříbra byla postavena před rokem 1728. Autorství Santiniho vyplývá z jeho činnosti pro kláštěr v Kladrubech.