Sedlec u Kutné Hory
Klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele
1703 - 1708, přestavba a obnova středověkého chrámu; stavebník Jindřich Snopek, opat cisterciáckého kláštera v Sedlci
Kutná Hora jako druhé nejvýznamnější město království se stala prvním svědectvím Santiniho invence a mistrovského talentu. Na jejím okraji se rozkládá areál bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci. Jeho součást tvoří vskutku monumentální, původně gotický klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie. Ten ležel více než dvě století po vyplenění husitskými vojsky v ruinách. Teprve energický a schopný opat Jindřich Snopek se rozhodl pro jeho velkorysou obnovu. V roce 1703 povolal k řízení stavby Jana Santiniho. Po zbraslavských zkušenostech byla tomuto teprve dvaceti pětiletému umělci svěřena přestavba ve své době největšího kostela v Českých zemích. Podle dochované korespondence mezi cisterciáckými preláty to byla doslova jeho schopnost stavět goticky, která o dvě generace staršího opata přesvědčila o tom, že si vybral toho nejlepšího. Santini dramaticky využil mimořádně rozměrného čelního okna, před které vestavěl subtilní vstup, doplněný plastikami v nadstavbě. Zajímavostí zůstává, že na této stavbě je doložena i účast mistrova mladšího bratra, výborného kameníka, Františka Jakuba Santiniho. Dokončená stavba kostela byla znovu vysvěcena roku 1708. Zcela nebývalé výškové i hloubkové poměry kostelního prostoru Santini kompozičně zvládl důraznou rytmizací stěn i kleneb. Barokní úprava se pak projevuje v řešení šroubových schodišť a prvků oltářního prostoru. Osobní setkávání se s konstrukcí a architekturou středověkých katedrál, které zažíval Santini od dětství v Praze a později v Sedlci či v Kladrubech se stalo jeho trvalou inspirací pro další tvorbu a pro jeho naprosto osobité sepětí gotiky s barokem.
