Dostavba východního ambitu v Mariánské Týnici
Projekt na obnovu Mariánské Týnice bychom mohli nazvat projektem století. Navazuje na práci generací, které v nelehkých podmínkách obhajovaly památku, jejíž hodnotu architektonickou, uměleckou i krajinotvornou dokázaly ocenit navzdory dobovému nezájmu. Po sto letech od zřícení kopule (1920-2020) tak bude dovršen architektonický koncept geniálního tvůrce českého baroka, Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
Obnovu Mariánské Týnice dovrší evropský projekt IROP
Mohli bychom jej nazvat projektem století, navazuje na práci generací, které v nelehkých podmínkách obhajovaly památku, jejíž hodnotu architektonickou, uměleckou i krajinotvornou dokázaly ocenit navzdory dobovému nezájmu. Evropské kořeny české sakrální architektury navazují na křesťanský program, zakládající v raném středověku sítí klášterů jednotný evropský hodnotový systém. Jeho propojení s barokním kultem Panny Marie, tradiční ochránkyně českých zemí i Evropy, dalo vzniknout poutnímu místu s kaplemi zasvěcenými radostem Panny Marie.
Mariánská Týnice u Kralovic je vrcholně barokní areál s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie, ambity a proboštstvím, které dal vybudovat plaský klášter podle projektu Jana Blažeje Santiniho v letech 1711-1768. Dnes je tato národní kulturní památka (v indikativním seznamu), která se nachází 35 km na sever od Plzně a 2 km západně od Kralovic, ve vlastnictví Plzeňského kraje a ve správě a užívání Muzea a galerie severního Plzeňska.
Na začátku 20. století byla na pokraji zkázy, protože po zrušení plaského kláštera, k němuž patřila, od roku 1785 nenašla odpovídající využití a trvale chátrala, až se v roce 1920 zřítila kupole kostela. Spásou pro nádherný, ale zanedbaný objekt, bylo zřízení muzea, které sídlí v prostorách proboštství od roku 1952. Od roku 1993 probíhá příkladná a zdařilá památková obnova, která byla financována ze státních a regionálních prostředků. Na rekonstrukci kupole, věží, střech, kaplí, ambitu a umělecké výzdoby i úpravy exteriéru bylo během třiceti let vynaloženo cca 40 milionů korun.
Mariánská Týnice prošla během 20. století téměř zázračnou proměnou, kdy se ze zdevastované ruiny stala obdivovanou památkou, která patří k nejlépe udržovaným v Plzeňském kraji.
Dovršením úsilí o záchranu a rehabilitaci Mariánské Týnice je zařazení dokončení obnovy do Integračního regionálního programu IROP 2017-2019, v němž Plzeňský kraj uspěl s jedinečným projektem, který umožní naplnění programu stavby patřící k vrcholům barokní architektury v České republice. Teprve když byla v roce 2000 vyzdvižena kupole kostela Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici, došlo k zásadnímu kroku, který symbolizoval obnovu tohoto poutního místa i uznání jeho výjimečné architektonické kvality. V této souvislosti se prosadila myšlenka dostavby a uzavření celého areálu proponovaným východním ambitem. Celková realizace Santiniho projektu díky projektu IROP znamená smysluplnou, památkově hodnotnou a v kontextu současné evropské památkové péče jedinečnou obnovu, která nemá v českých zemích obdobu. Dokončení Mariánské Týnice bude zahrnovat obnovu tří mariánských kaplí a uzavření východního ambitového dvora spolu s výstavbou ambitových arkádových chodeb. Vybudováním druhého ambitu vznikne zázemí pro další kulturní a společenské aktivity Centra baroka, které v Mariánské Týnici sídlí.
Diskuse, která o záměru dostavby proběhla v odborných kruzích, přesvědčila, že rekonstrukce zaniklé nebo nerealizované stavby či její části je žádoucí jak z architektonického, tak z památkového hlediska. Definitivní dokončení areálu, který bezesporu patří mezi nejvýznamnější a nejpůsobivější barokní realizace v západních Čechách bude závěrečným aktem procesu obnovy a prezentace Mariánské Týnice a ozřejmí návštěvníkovi původní intence Santiniho geniálního návrhu.
Posvátné tvoří hierarchii hodnot lidského života a jeho prostoru a je také symbolické, že po sto letech od zřícení kopule (1920-2020) bude dovršen architektonický koncept geniálního tvůrce českého baroka, Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
