Slavnostní odhalení pamětní desky
V pondělí 7. 12. 2015 byla ve Šporkově ulici v Praze, za přítomnosti významných osobností společenského a akademického života i široké veřejnosti odhalena pamětní deska Jana Blažeje Santiniho Aichla.
7. prosince roku 1723 zemřel ve věku pouhých 46. roků geniální autor barokní gotiky Jan Blažej Santini Aichel. Jeho nečekané úmrtí zaskočilo nejenom jeho rodinu a přátele, ale především všechny ty, pro které Santini vytvářel své nádherné stavby.
Z Volkounského domu v Nerudově ulici, kde Santiniho rodina žila, to je jenom pár kroků ke zdi bývalého hřbitova u kostela sv. Jana v Oboře. Tam, po úzkých schodech spojující Královskou cestu s dnešní Šporkovou ulicí se ubíral téhož dne pohřební průvod doprovázející na poslední cestě architekta, majícího na svém kontě více než 80 staveb. Vytvořil je za pouhých dvacet tři roků aktivního profesního života. Mezi ně patří katedrály v Sedleci u Kutné Hory, Kladrubech u Stříbra, ve Křtinách a v Rajhradě na Moravě. Rozsáhlé areály klášterů v Plasech, Zbraslavi a ve Žďáru, kaple inspirované největšími italskými velikány postavené v Panenských Břežanech či v Mladoticích, zámky v Rychnově nad Kněžnou, Chlumci nad Cidlinou a také řady paláců v Praze. Vrcholem jeho tvorby se nakonec stal poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Za vlády císaře Josefa II byl kostel sv. Jana v Oboře i se hřbitovem zrušen a Santiniho hrob, stejně tak jako hroby dalších italských umělců a stavitelů se ocitl v zapomnění. Hřbitov se proměnil v zahradu a kostel byl přestavěn nejprve na řemeslné dílny, později na obytný dům. Více jak na dvě století zmizel Santiniho hrob pod kořeny ovocných stromů. Během posledních roků, kdy dochází k nebývalému oživení zájmu o dílo tohoto geniálního umělce, hledalo stále více zájemců onu pomyslnou tečku za Santiniho životem a dílem. Členové pražské odnože našeho spolku Jan Brčák a výtvarník Jiří Král spolu s členem výkonného výboru Miroslavem Chlubnou proto realizovali myšlenku zviditelnění místa Santiniho posledního odpočinku.
V pondělí 7. prosince, tedy ve výroční den jeho úmrtí se konala v historickém centru Prahy mimořádná slavnost. Za přítomnosti významných osobností společenského a akademického života i široké veřejnosti byla odhalena pamětní deska tohoto geniálního architekta.
Nejprve se pozvaní účastníci sešli na půdě velvyslanectví Italské republiky. Do bývalého paláce hraběte Libštejnského z Kolowrat, který postavil Santini v letech 1716 - 1719 je pozval italský velvyslanec J.E. Aldo Amati. Vedle poučených projevů PhDr. Richarda Biegla a Ing. Petra Macka z Ústavu pro dějiny umění ÚK se představil soubor barokní hudby Collegium Marianum vedený flétnistkou Janou Semerádovou. Mezi účastníky setkání se poprvé objevila řada starostů měst i vesnic, ve kterých dodnes stojí kostely a kaple s pečetí Santiniho autorství. Celé toto odpoledne bylo připraveno ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR, které zastupovala náměstkyně PhDr. Anna Matoušková.
Z Italské ambasády se účastníci vydali k upravené zdi zahrady hotelu Johanisberg ve Šporkově ulici. Tam už čekalo několik dalších desítek ctitelů Santiniho díla. Vedeni starostou městské části Praha 1 Oldřichem Lomským si nechtěli nechat ujít chvíli, kdy putování za Santiniho stavbami dostane svůj pomyslný začátek i konec v podobě odhalení pamětní desky.
Pak už se členové spolku, spolu se všemi hosty, vydali zpět do Nerudovy ulice, do Santiniho kostela Panny Marie Božské prozřetelnosti. Zde kněží z farností, ve kterých stojí Santiniho stavby – Žďár nad Sázavou, Křtiny a Obyčtov, obětovali za tuto mimořádnou uměleckou osobnost a jeho rodinu mši svatou. Zaplněný kostel tak mohl při liturgii obdivovat krásu Santiniho architektury a zaposlouchat se do varhaní hudby, která kostelem zněla k uctění jeho památky.
